Nejlepší Pinot Gris na světě

Když se vedou řeči mezi milovníky vína, tak často padne věta, že nejlepší Pinot Gris na světě se dělá v Alsasku.

Pojďme se tedy tomuto kraji v údolí Rýna chvíli věnovat, přinejmenším už proto, že se jedná o francouzskou vinařskou oblast nám nejblíže položenou, nesmírně malebnou, která nabízí řadu vín v takové kvalitě, že tu mohu s klidným svědomím použít výrazy jako čistá krása, nebo čirá radost, a nebudu přehánět. Ano, nejenom Pinot Gris, ale i ostatní alsaská bílá vína jsou jedna z nejlepších na světě. Když se zeptáte, co za takovým úspěchem vězí, tak odpověď může být složitá a dlouhá i jednoduchá a krátká, a protože zde je místo jen pro tu druhou, nic jiného mi nezbývá: Je to vzácnou souhrou půdních a klimatických vlastností v kombinaci s tradičními pracovními metodami zdejších vinařů předávanými z dědů a otců na syny, kteří je dále rozvíjejí a obohacují. Většina alsaských vinařských rodin má rodokmen od 17. století a některé ještě z doby před třicetiletou válkou. Ti lidé znají každou hroudu půdy na svých vinicích a vědí své o každé kapce vody, která sem z nebe spadne.

Odrůd révy vinné, které se tu pěstují, je sedm. Šest bílých a jedna červená. K tomu je hned potřeba dodat, že vína z těch bílých odrůd jsou excelentní, zatímco ta červená, Pinot Noir, jemně řečeno, je taková doplňková. Jsme v údolí Rýna a přirozeným králem je tu Ryzlink, zatímco Pinot Noir je v Alsasku spíš šaškem. Degustace vín tu má své pořadí, které je dobré znát. Je důležité aby dojem z jednoho vína nezastínil to druhé, ale naopak se vína navzájem podporovala. Toto pořadí není žádná věda ani tajná nauka – najdete ho v ceníku každého vinaře vytisknuté černé na bílém tak, jak jsou vína seřazena odshora dolů.

O tomto prostém faktu jsem ovšem v roce 2004, kdy jsme s mojí ženou poprvé navštívili Francii, nevěděl nic. Cestovali jsme tehdy podle map, které jsou součástí krásné knihy Světový atlas vín, kterou společně napsali vysoce uznávaní autoři Hugh Johnson a Jancis Robinsonová. Díky této inspiraci jsme na vína byli náležitě zvědaví. Jen jsme si našli v Alsasku bydlení, vyrazili jsme na průzkum. Po krátké jízdě autem jsme se octli na malém plácku vedle úzké asfaltky u lavičky s překrásným výhledem na malebnou vesnici pod námi a na vinice pokrývající zvlněnou krajinu až za obzor rozostřený jemným oparem. Moje žena tehdy poprvé vyslovila větu, kterou od ní od té doby ve Francii slýchám poměrně často: „Panebože, je vůbec možné, aby se tolik vína dalo vypít?“ A to tehdy ještě neviděla vinice v Burgundsku! Sjeli jsme z kopce dolů, nechali auto na obecním parkovišti prakticky doplněném veřejnou toaletou, což je dnes ve Francii běžný standard, který, jak dobře víme, se kdysi těžce rodil v městě zvaném Zvonokosy. Dál jsme šli pěšky s cílem najít nějakého vinaře a koupit u něho dobře vychlazenou láhev vína, která by vhodně doplnila piknik na té lavičce nahoře, která se nám pro tento účel zdála víc než příhodná.

Na malebném náměstí stála kašna s křišťálovou vodou, v níž kdosi chladil hned tři půvabně štíhlé lahvičky, což nám připadalo být dobrým znamením a nejlepší předehrou příštích dějů. Intuitivně jsme vytušili, že je úplně jedno, kterou z ulic, rozbíhajících se z náměstí do všech stran, se vydáme, protože při těch lánech vinné révy, spatřených před chvílí, musí být vinařství v každém druhém domě. A také hned za rohem vedle otevřených vrat do dvora visel umělecky kovaný vinařský vývěsní štít a ve dvoře mužský v montérkách ladil něco na motoru u traktoru. Když jsme kombinací tehdy ještě dost nesmělé francouzštiny mé ženy a téměř zapomenuté mojí němčiny dali najevo své přání, vzal nás do místnosti s velkým stolem obklopeným řezbovanými židlemi a podal nám svůj ceník s otázkou, co bychom chtěli ochutnat.

No a v tomto momentě se kruhem vracíme k Pinot Gris. Tuhle odrůdu jsem dobře znal z vín severní Itálie jako suché svěží víno, takže se mi zdála k našim piknikovým plánům ideální. Jenže to, co nám vinař nalil do sklenic, bylo úplně něco jiného. Bylo to několikrát mocnější, intenzivnější, než ta většinou spíš tenká italská Pinot Grigio a bylo to napůl suché a napůl sladké, jinými slovy velký nával lahodných kyselinek v kombinaci s ušlechtilou sladkostí dokonale vyzrálého hroznu. To byla úplně nová zkušenost! Byli jsme nadšeni. Jenže pak jsme chtěli ochutnat Sylvaner a vinař ztuhl na své židli v zádech a karatelsky prohlásil, že to tedy v žádném případě, protože takové pořadí… kdo to kdy viděl! Nakonec nám dobře vychlazenou láhev Sylvaneru prodal s sebou. Díky tomu se piknik na lavičce mimořádně vydařil, protože tohle víno bylo suché a řízné, k naší studené svačině úplně ideální.

To byla úplně první naše zkušenost s alsaskými víny, taková iniciační. Během příštích let následovaly další, o které se s vámi rád rozdělím. Není to vlastně nic složitého. Stačí vědět, že alsaská bílá vína se dělí na odrůdy suché, svěží a ovocné, kterými jsou Sylvaner, Pinot Blanc a Riesling, a dále na odrůdy aromatické, které jsou většinou polosuché až sladké – Muscat, Pinot Gris a Gewurztraminer. Takto seřazeny jsou v ideálním pořadí pro degustaci a každý z tisíců alsaských vinařů vám rád v tomto pořadí dá svoje vína ochutnat.

Kouzlo a zároveň příslovečná Achillova pata Alsaska spočívá v tom, že vinařů je tu opravdu spousta, v každé vesnici jsou to desítky, a každý má vyvěšený nápis „Degustation, Vente“, čili degustace a prodej. Přitom je tu hodně průměru až podprůměru, a jak se v tom má člověk vyznat? Celkem jednoduchá pomůcka, jak rozlišit zrno od plev, jsou skleničky. Alsasko má svůj tradiční folklór a k němu patří takové sklenky se zelenou vysokou nožkou a malým kalíškem – dnes víceméně upomínkový předmět čili suvenýr, milovaný německými a holandskými autokarovými turisty. Vinař, který používá při degustaci tyhle folklórní sklenky, se v první řadě zaměřuje na turismus a kvalita vína bývá až na  místě druhém.

Závěrem si dovolím několik osobních doporučení: Leon Boesch v Soulzmatu, Emille Beyer v Eguisheimu, Jean Sipp v Ribeauvillé, Albert Seltz v Mittelbergheimu. Máte to seřazené od jihu k severu a na skleničky se zelenou nožkou u nich rozhodně nenarazíte. Zato na dobrá vína stoprocentně.

 

POKRAČOVÁNÍ V PÁTEK 20.1.2023